Česká společnost protetické stomatologie

Nové keramické materiály v praxi zubního lékaře

V čem spočívají výhody nových keramických materiálů oproti předcházejícím? Ve výsledné estetice celého ošetření, v trvanlivosti rekonstrukcí, v lepší biologické snášenlivosti, větší mechanické odolnosti nebo snazším technologickém zpracování? Jakým způsobem fixovat keramickou náhradu na zuby či implantáty? Je keramický systém určen pro zpracování v zubní laboratoři nebo přímo u křesla v ordinaci? Jaké jsou ekonomické aspekty ošetření? Tyto otázky a mnoho dalších slyšíme velice často, a proto se Česká společnost protetické stomatologie rozhodla uspořádat na toto téma odborný seminář. V posluchárně Stomatologické kliniky 1. LF UK v Praze se v sobotu 12. května 2012 sešli zubní lékaři, technici a studenti zubního lékařství. Za přítomnosti zástupců všech generací, od elévů až po ty zkušené, proběhly přednášky zaměřené na objasnění důležitých vlastností keramických materiálů v souvislosti s klinickými indikacemi i na pracovní postupy v ordinaci a zubní laboratoři..

MUDr. Petr Hajný ve své přednášce Trendy v dentální keramice a jejich využití v praxi na četných fotografiích z klinické praxe dokumentoval estetické možnosti lithiumdisilikátové sklokeramiky vybírané především pro esteticky exponovaný viditelný úsek chrupu. Korunkové náhrady – estetické fazety, inleje, onleje, dostavby, celoplášťové i redukované korunky – jsou často k nerozeznání od přirozených zubních struktur. Zhotovení těchto náhrad ze sklokeramiky je v současnosti možné dvěma způsoby:

  1. metodu lisování (heat-press) roztaveného keramického materiálu do formy (obdoba zpracování kovů metodou ztraceného vosku) s následným dobarvením (staining technique) pod glazurou nebo možností fazetování živcovou keramikou (layering technique),
  2. technologii CAD/CAM, kde fréza řízená počítačem v laboratoři vyřeže žádaný tvar z keramického bločku. Obvykle následuje dobarvení pod glazurou. Stále žádanější, především z ekonomického a časového hlediska, jsou CAD/CAM zařízení určená pro práci u křesla, tzn. bez spolupráce s laboratoří. Odpadají zde klasické otisky a pracovní modely, pracuje se s virtuálními. Pacient je kompletně ošetřen v jediné návštěvě, není třeba provizorií a časová úspora je očividná. Určitým mínusem je omezená možnost individualizace náhrady.
MUDr. Lenka Vavřičková se ve svém příspěvku orientovala na vlastnosti různých dentálních keramik, především na jejich korozi. U materiálů zpracovaných dle doporučení výrobce porovnala in vitro ve spolupráci s pracovníky akreditovaných laboratoří korozní produkty ze vzorků ze živcové keramiky, sklokeramiky, systémů na bázi oxidu hlinitého a oxidu zirkoničitého stabilizovaného ytriem. Výluhy obsahovaly kovy a další prvky přítomné v testované keramice. Jedná se především o lithium, ytrium a hliník, což z hlediska biologického působení není příznivé zjištění. Z testovaných vzorků byla nejvíce náchylná ke korozi lithiová sklokeramika.

Uvedené přednášky vyvolaly živou diskuzi z řad publika i přítomných přednášejících. Dosud se tradovalo, že glazurou uzavřený povrch keramické náhrady je i v agresivním ústním prostředí dostatečně stabilní, a proto z hlediska biokompatibility na rozdíl od kovových povrchů výhodnější. Jak se však stále ukazuje, nelze se vždy spokojit s tvrzením výrobců, ale je třeba ověřovat jejich informace nezávislými testy.

Prim. MUDr. Petr Barták přednášel o Celokeramických fixních náhradách – rozdělení keramických materiálů, jejich vlastnostech, indikacích, postupech krok za krokem. Posluchačům podal fundovaný přehled a podrobné zhodnocení aspektů ovlivňujících estetický výsledek ošetření keramickými náhradami v kombinaci s vlastním chrupem i s dentálními implantáty. Kvalitně dokumentované klinické situace podnítily diskuzi o rozsahu preparace tvrdých zubních tkání, o přípravě keramiky před fixací a jejím tmelením. Zejména mladí posluchači si pilně zaznamenávali zkušenosti přednášejícího a poděkovali mu velkým potleskem.

MUDr. Radoslav Lacina se zabýval otázkou, zda je možné zirkonovou keramikou dosáhnout vynikající estetické výsledky. Názorně dokumentoval přednosti a limity keramiky na bázi tetragonálního oxidu zirkoničitého stabilizovaného ytriem. Tato samonosná oxidová keramika svojí pevností značně převyšuje již zmíněné – živcovou, leucitovou i disilikátovou keramiku. Její vysoká pevnost v ohybu, ale i tvrdost, ji předurčuje ke zhotovení výztuží i rozsáhlých celokeramických náhrad fazetovaných „krásnou“ živcovou keramikou. Konstrukce se zhotovují CAD/CAM metodou a estetický plášť může být také vyfrézován z bločku sklokeramiky (a po té natmelen nebo v keramické peci napálen na jádro) nebo se může plně uplatnit kreativita zubního technika, který živcový plášť individuálně dobarví a po vrstvách vypálí. Zirkonová keramika je určena zejména na můstkové konstrukce do distálního úseku chrupu i na implantátové suprastruktury. U diskolorovaných frontálních zubů, kde jsme neuspěli s předpreparačním bělením, je výhodná pro svoji opacitu. Zirkonová keramika fazetovaná živcovým materiálem z estetického hlediska převyšuje metalokeramiku. Ta je ale stále považována za „zlatý standard“ ve fixní protetice, především u můstkových konstrukcí. Také zkušenosti s ní jsou dostatečně dlouhodobé. Rozprava k této přednášce byla široká a zahrnovala i poznámky o úloze lékaře, zubního technika i pacienta v zajištění dlouhodobé úspěšnosti ošetření fixní náhradou. Kdo z nich má největší zásluhu na úspěchu ošetření? V diskuzi zaznělo, že základem je vysoká erudice, zkušenost a informovanost všech, jejich týmová spolupráce a vzájemný respekt.

MUDr. Adel El-Lababidi, Ph.D. ve svém příspěvku Rozdílné keramické materiály ve stejných indikacích navázal na předchozí témata a na množství fotografií z klinické praxe porovnával výhody a nevýhody jednotlivých keramických systémů v klinickém využití. Prostor věnovaný ordinačním postupům inspiroval přítomné k bohaté diskuzi orientované především na fixaci keramických náhrad, pracovní postupy s rozdílnými systémy pro adhezivní techniku, zajištění smear-layer pro zvýšení adheze při finálním tmelení a výslednou estetiku. Přednášky doplnila výstavka materiálů užívaných ve fixní protetice, jako např. kvalitních otiskovacích A-silikonů a polyéterů, speciálních adhezivních cementů a různých pomůcek. Přítomní si také mohli na sobě vyzkoušet působení rajského plynu, který u bázlivých pacientů může pomoci při preparaci zubů na fixní náhrady. Celodenní setkání koordinovala doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D, diskuze se aktivně účastnila doc. MUDr. Marie Bartoňová, CSc., a o technické zajištění se staraly paní Pavlína Bartoňová a Magda Česneková. Organizátoři děkují prof. MUDr. Jiřímu Mazánkovi, DrSc., přednostovi Stomatologické kliniky 1. LF UK v Praze za podporu této odborné akce. Účastníci seminář hodnotili velmi kladně a vzešel návrh na brzké pořádání podobného setkání v budoucnu. Poděkování proto patří všem přednášejícím i posluchačům. Podle článku doc. MUDr. Hany Hubálkové, Ph.D., upravil Richard Klail